Vyhraj Pickwick konvičku 

 ZA HŘEJIVÝ PŘÍBĚH

 

Zahřejte svoje tělo i duši čajem ze stylové jahodové konvičky Pickwick! Soutěžíme o celkem 100 těchto nádherných nádob na čaj. Jak je lze získat? Stačí nám poslat kraťoučký text na téma ‘Můj hřejivý příběh s čajem Pickwick’ - každý týden z vás vybereme 12 nebo 13 nejlepších. Jahodové konvičky už na vás čekají!

konvicka.png

Soutěž byla nyní ukončena, gratulujeme všem výhercům, které můžete najít níže!

PRAVIDLA SOUTĚŽE

 Výherci  

SOUTĚŽ O KONVIČKU PICKWICK 

1. TÝDEN 17. - 23. 10.

Můj hřejivý příběh s čajem Pickwick Léto končí, podzim začíná, sychravé dny se krátí, pravý čas pro čaj na zahřátí. Máš chuť na jahůdky, borůvky, pečené jablko či karamel, s Pickwickem máš vždycky na výběr. Sedím u ohýnku, nožky pěkně v teple, v ruce pěknou knížku, na stolečku kouří se z hrníčku a už mě nic nezebe.

 


Můj příběh se shodou náhod stal nedávno. S kamarádkou jsme se rozhodly si jít zaběhat. Počasí se nám líbilo, na obloze plulo jen pár mráčků. Běžely jsme 15 minut a všimly si, že se začíná zatahovat. Mávly jsme nad tím rukou a běžely dál. Nebe vypadalo čím dál hůře, až se nakonec spustil příšerný liják. Byly jsme daleko od mého i kamarádčiného domu. V tu chvíli nás napadlo, že naše trasa vlastně vede kolem domu naší třetí kamarádky. Rozběhly jsme se co nejrychleji kupředu. V cíli jsme se daly všechny společně do smíchu. Uvnitř jsme se usušily a zahřály nad hrnkem horkého čaje Pickwick.


Hrejivy pribeh, je neco co zastavi alespon nachvili ten uspechany svet,uklidni vsechen ten lidsky hnev,probudi v srdicku a mysli zpev,vykouzli na nasich rtech malinky usmev,krasny jako kvet.Tak uvarme si ho vsichni-a to hned.


Můj nový přítel miluje běžky. Já zamilovaná s ním odjela na hory. Za celý týden se mi nepodařilo osvojit si techniku, která by mi pomohla se na běžkách aspoň trochu obstojně pohybovat. Přítel po uvodním zaučení pro nás vymyslel trasu na které nás snad všichni předjeli. Posledním "hřebíčkem do rakve" byl výstup do ohromně příkrého kopce (aspoň mě se tak jevil), který jsem měla vyjet technikou tzv. stromečku. Běžky mě neustále ujížděly, jeden krok nahoru znamenal dva dolů a následný pád na zem. Nikdy nezapomenu jak přitel stál v kopci za mnou, držel mne za zadek a přitom udýchaně křičel pokyny co mám dělat. Já se rozbrečela a stěžovala si, že to nezvládnu. Přítel konečně pochopil, že běžky jsou mým úhlavním nepřítelem. Od toho okamžiku přítel běžkuje sám a já si pěkně sedím v chatě s horkým čajem a čekám na něj.


Nechtěla jsem zklamat své rodiče. Oba pracují ve zdravotnictví. Maminka jako vrchní sestra a otec lékař. Já jsem medicínu vystudovala na hranici psychických sil. Hned na první štaci mi šéf, řekl, že budu jako doktorka vždy průměrná. Sebevědomí jsem měla u kotníků. Ale bylo to to nejlepší co mě mohlo potkat. Našla jsem se v překládání němčiny. Dnes si sedím nad svými překladamy, popíjím si u toho čaje Pickwick a pěkně mě hřeje u srdíčka.


Můj nový přítel se jmenuje Pickwick. Stalo se to takto. Ranní vstávání do studeného bytu, za okny pak do uplakaného dne, nebylo příjemné, radiátory nevysílaly očekávané teplo. Proto mé kroky zamířily do koupelny. Roztočila jsem kohoutek, žádná teplá voda. Nejraději bych zalezla do pelíšku, ale co naplat, musím do práce. Čím bych si jen náladu vylepšila? Když se pak kuchyní linula vůně čaje, počáteční nepříliš vydařený start do nového dne byl úspěšně zažehnán.


Dobrý den, nejraději ráno vstávám ještě dříve než syn (1,5r) a jdu udělat snídani. Samozřejmě k snídani nesmí chybět Pickwick cajik pro mě nejlépe ranní. U nás nesmí chybět krabičky čajů se 4 variacemi čajů kdy si syn může vybrat jaký ten den bude chtít. Když se vracím do pokoje pomalinku ho začnu budit a pouštím pohadky(Oblíbenou mašinku Tomáška). Já uz mám samozřejmě svůj čaj zality a synuv hrneček stále čeká na čaj který si vybere. První co je když vyleze z postele je, že běží za mnou do kuchyně a bere krabičku s čaji. Začíná několik minut vybírání. Po zalití a vylouhovani mu caj trochu schladim a naleju do lahvičky. Pak jdeme koukat na pohádku a snídat. U snídaně si vždy moc chválí jaký dobrý čaj si vybral :-) Určitě bychom byly oba moc rádi za konvičku kde bychom si mohli nechat i studený čaj, protože i tak je výborný a pro nás na žízeň nejlepší. Přejeme oba krásný zbytek dne.


Hledám ... mezi krabičkami voňavých okvětních lístků. Tam někde schovává se ta čistá vůně. V průzračné vodní lázni rodí se bublinky, které se chtějí dostat vysoko do oblak. Tuto nasládlou směs přeliji čerstvou vařící vodou. Pak už jen zlehka usedám k okennímu parapetu, v rukách šálek horkého čaje. A vychutnávám si jej. A pára odnáší mé myšlenky do podzimního melancholického rána.


Hrnek horkého čaje Pickwick mi nikdy nechutnal, tak jako před 4-mi lety, kdy jsem se vdávala v listopadu a na svatební cestu jsme jeli do Jeseníků. Nádherná příroda obalená ledem, všude sníh a rampouchy vodorovně od větru. Šplhali jsme s manželem za ledového větru na Praděd a překonávali odpor větru. Nahoře nás uvítal dřevěný Krakonoš a restaurace byla naštěstí otevřená, jinak bych měla omrzliny :D Horký čaj byla jasná volba, aby jsme rozmrzli a vždycky se mi ta tůra na vrchol ledového království vybaví, když si dělám "pikvika". Jiný čaj tak nechutná a milujeme s manželem ovocné příchutě, každé ráno k snídani ♥


Každé ráno mi manželka vaří horký picwick čaj do termosky,když jedu do práce autem.Teď už je ráno docela chladno a když píchnete gumu je těžké někoho stopnout,až po půlhodině se našel jeden ochotný řidič,který mi pomohl kolo vyměnit a proto jsem mu nabídl teplý čaj na zahřátí a věřte dal si s chutí i když ráno nezačalo příjemně s lahodným čajem skončilo skvěle a ještě mám nového kamaráda s kterým se rodina navštěvuje a vždy si uvaříme lahodný pickwick čaj a vzpomínáme jak jsme v chladu měnili pneumatiku


Můj hřejivý příběh s čajem Pickwick’ BYLA MLHA A SYCHAVÉ POČASÍ. MUSELA JSEM VEN. ZTRATIL SE MI PES. V MLZE SE ŠPATNĚ HLEDÁ. ZAČALO SE SMRÁKAT A NAD ŘÍČKOU KAMENIČKOU, BYLA MLHA JEŠTĚ HUSTŠÍ. ŠLA JSEM PODÉL ŘÍČKY, PROTOŽE PŘED PÁR HODINAMI JSEM TAM BYLA NA PRAVIDELNÉ PROCHÁZCE SE SVÝM ČTYŘNOHÝM KAMARÁDEM. JE HLUCHÝ A SLEPÝ. JE VÁLEČNÝ VETERÁN. STAČILA CHVÍLE, KDY JSEM SE KAMSI ZADÍVALA A BYL PRYČ, TIŠE, NESLYŠNĚ. NEŠTĚKÁ, NEVIDÍ, NESLYŠÍ, JAK HO MÁM NAJÍT? JDU STÁLE PO BŘEHU, ŘÍČKA JE ŠEDIVÁ SOUMRAKEM, JE MI ZIMA A DOUFÁM, ŽE MNE PO ČICHU, PES NAJDE SÁM. PO PÁR METRCH SEDÍ V ÚŽLABINĚ ŘÍČKY A PIJE. JDEME DOMŮ PROMRZLÍ, ALE NAŠLI JSME SE A TĚŠÍME SE NA ŠÁLEK HŘEJIVÉHO, LAHODNÉHO, OVOCNÉHO ČAJE Pickwick. RAYEN SE MI PŘITULÍ K NOHÁM A JÁ SE NAPIJI. JE NÁM FAJN, JIŽ NÁM NENÍ ZIMA, JSEME DOMA A DO RUKOU NÁS HŘEJE HRNÍČEK S KOUZELNÝM ČAJEM.


Dělám v jedné nejmenované sázkové kanceláři.Je to asi pár týdnů kdy se už venku ohlašoval studený podzim a mně začala stávkovat konvice i topení v jeden den.Seděla jsem v kanceláři v bundě a proklínala všechny okolo.Všichni mí zákazníci mě politovali ale k zahřátí to nestačilo.Až jedna paní o které jsem si nemyslela zrovna nic dobrého, se vrátila a přinesla mi v termosce horký čas pickwick nejenže zahřál ale nádherně voněl a zahřál mě i u srdíčka ,protože v dnešní době najít hodného člověka je zázrak. A hřejivé přátelství začalo i mezi mnou a paní která mě zachránila od zmrznutí.


2. TÝDEN 24. - 30. 10.

Je zima a pozoruji svoji malou dceru na startovací čáře po nemoci s propadlýma tvářemi,vykulenýma očima a s číslem na zádech snad větším, než je ona sama a povzbudivě se na ni usmívám. Hrozně by chtěla doběhnout první .Tři,dva,jedna,start. Vidím, že padá..utíkám za ní jak záchranář -vlastně záchranář jsem-mám baťůžek první pomoci, náplast na koleno, na slzy kapesníky,na uklidnění termosku s jejím milovaným smetanovo jahodovým Pickwickem a sušenky-a zachraňuji svoji dceru zklamanou ležící na asfaltce. Brečí, vypadá jak hromádka neštěstí ,drží v malých ručičkách hrnek s čajem a najednou vyloudí malý úsměv pak další, začne si potichu zpívat a já vím, že už bude dobře.


‘Můj hřejivý příběh s čajem Pickwick’ - Minulý týden mě skolila chřipka, takže místo relaxačního víkendu na chatě jsem zůstala doma sama. Když se za manželem a přáteli zavřely dveře, padl na mě smutek a hodinu jsem se marně snažila usnout. Pak jsem ale řekla, že i poklidný soukromý víkend nemusí být vůbec špatný. Zapálila jsem si svíčku, zabalila se do deky a nad velkým hrnkem Pickwick čaje Švestky s vanilkou a skořicí (jeho vůně mi navozuje pocit domácí pohody) jsem se pustila do třídění fotek, které jsem dlouho odkládala. Dojímala jsem se, smála i plakala nad rodinnými momenty skoro tři hodiny, pak mě konečně přemohl spánek a já s hřejivým pocitem, jak úžasnou mám rodinu, usnula. Díky za atmosféru, Pickwicku!:)


Když jsem se přestěhoval do Prahy, prvně jsem bydlel na kolejích. Jednou za mnou přišly dvě dívky s krabičkou bonbónů a kyticí a řekly: "Ahoj, můžeš nám pomoci? Naše kamarádka má narozeniny a chceme pro ní udělat překvapení. Vezmi tyto bonbóny a kytici a jdi do pokoje 407. Zaklepej na dveře a dej ji to" řekli mi. Chvíly jsem váhal, ale nakonec jsem se rozhodl do toho jít. Přišel jsem k pokoji a zaklepal na dveře, ty se otevřely a vyšla krásná dívka v županu a s natáčkami ve vlasech. Nečekal jsem, že ji uvidím v tomhle stavu. A tak, zaskočen, jsem ji prostě podal dárky a řekl, že je moc hezká. Koukala na mě překvapeně a odpověděla: "Teď piji čaj a bonbóny přijdou vhod." Takové bylo mé první rande s mou manželkou. S čajem Pickwick. Měla velkou krabici s asi 10 různými příchutěmi. Tu má mimochodem pořád a když máme návštěvu, dává z ní hostům na výběr.


Nedávno jsem byla pozvaná k přátelům na chatu jednalo se o sobotu a s tím ,že se nemusím o nic starat jen v sobotu přijet.Celý týden jsem se tak těšila že jsem si ani neuvědomila že je teprve pátek a vyrazila v domění že je sobota.Přijela jsem na místo k večeru a nikde nikdo ,ještě k tomu se ochladilo a začalo pršet v tu chvíli jsem si uvědomila ,že tam jsem o den dřív(ještě že jsem měla klíče)odemkla jsem si nikde ani kousek jídla jen na poličce na mě usmívala krabička čaje PICKWICK tak jsem si prvně uvařila čaj ať se zahřeju a poté zatopila v krbu ať uschnu.Ta příjemná chuť a vůně čaje a teplo od krbu mě uspalo že jsem se probudila až ráno kdy se dostavili mí přátelé a velmi se divili proč už jsem tam ,vše jsem jim vylíčila uvařila lahodný čaj a byli moc rádi že nemusí zatápět v krbu .Víkend se vydařil a vždy když máme jet spolu dělají si legraci zda se mi zase nechce jet o den dřív že se těší na dobrý čaj a teplo z krbu.


Venku padá sníh, krajina se mění pod bílou peřinkou a nás to táhne ven na krásnou procházku s dětmi a pejsky. Mráz není veliký a tak se oblečeme do bund, rukavic a kulichu a vyrážíme. Děti jsou nadšené poletují a chytají vločky. Čerstvý vítr nám fouká do obličeje, ale není tak ledový celkem to jde. Vyrážíme naší polní cestou k lesu, kde se kocháme krajinou. Procházíme se skoro dvě hodiny. Uteklo to. Děti s promočenými rukavicemi červenými lícemi. Jak říká babička, to je vidět zdravé dítě!!! Doma natěšeně usedáme do obyvacího pokoje a a já pospíchám uvařit čaje na zahřátí. Každý máme rádí jiný manžel má rád bylinky mátový pickwick, syn Luděk pomerančový piskwick a druhý Pepa jahodový se smatanou a já mám ráda lemon a grep. Čaj nádherně voní a zahřeje jak po těle tak u srdíčka, jsme rádi, že nás pickwick tak krásně hýčká!!!:)


Můj hřejivý příběh s čajem Pickwick: Když čaj si v zimě doma dám,mráz venku už nevnímám.V krbu ohen zapalím do křesla se posadím.Už mi není zima čaj pickwick je príma...Až mi bude zimička, zahřeje mě pickwick konvička :)


„Už jsem doma! Ujel mi autobus!“ volám v předsíni do bytu. Nikdo se mi ale neozývá. Podle bot poznávám, že jsem sama doma. Dám si papuče a jdu do kuchyně dát vařit vodu na čaj. Převléknu se a zapnu televizi. Dávají mou oblíbenou soutěž, ale ta ještě nezačala. V kabelce najdu po delším hledání zapadlý telefon. Když se na něj podívám, zjišťuji, že mi nikdo nevolal a ani nepsal. V kuchyni se zatím uvařila voda. Ponořím do vody sáček Pickwick čaje a rychle spěchám do obývacího pokoje. Soutěž právě začala a moderátor představuje soutěžící. Jedním z nich je i učitel na zdejším gymnáziu. Jeho odpověď moderátora přivede do rozpaků a mě upřímně rozesměje. Na otázku, odkud dnes přijel do studia, říká, že z hotelu na okraji Prahy, protože z Moravy by natáčení nestihl. Když běží závěrečná znělka, slyším šramotit klíče v zámku. Přichází manžel. „Promiň, trochu jsem se opozdil. Třídní schůzky se protáhly, přišlo na ně hodně rodičů a navíc venku hrozně prší,“ říká a sedá si ke mně na gauč. „To nevadí,“ odvětím, „pořad jsem nahrála, pustíme si jej ještě jednou.“ Naliji nám čaj z konvice a konečně si můžeme spolu při soutěži, ve které účinkuje můj manžel, vychutnat teplý čaj Pickwick.


‘Můj hřejivý příběh s čajem Pickwick’ Jednoduché pro mě, po celodenní honičce kolem dětí miluji chvíle, kdy je večer uložím ke spánku a usednu k televizi s šálkem čaje Pickwick, abych si odpočinula a nabrala nové síly na další den. Teplý šálek čaje prohřeje mé tělíčko a to se líbí našemu vánočnímu miminku uvnitř v bříšku a pokaždé mi to dává krásně znát. Není nic hezčího... a téměř každé ráno připravím těm svým malým miláčkům ovocný čajík Pickwick spolu se snídaní, moc jim chutná...


Na podzim si více než kdykoliv jindy během roku uvědomuji, kolik je kolem nás vůbec lásky. Stačí se kolem sebe rozhlédnout...Lidé začínají jihnout, zpomalovat, vzpomínat na své zesnulé, tulí se doma v chlupatých dekách, pálí voňavé svíčky a u filmů a knížek popíjejí po večerech čaj. Čaj je pro mně symbolem rodiny a přátelství, protože sejít se s rodinou u konvičky a čajového servisu je pro mě jedna z nejpříjemnějších činností vůbec. ,,Naliješ mi čaj, zlatíčko?" . ,,To víš, že jo babi. A počkej až teprve vyhraji tu od Pickwicku! :) ".


Při posledním ligovém zápasu své dcery, bylo chladno a pršelo. Při jednoapůlhodinovém fandění na hřišti s deštníkem v ruce, se studeným větrem v zádech a s kapucou na hlavě jsem prochladla. Brr! Byla mi prostě hrozná zima! Po návratu domů jsem skočila do sprchy, kde se mi vrátila normální teplota do promrzlých a ztuhlých rukou a nohou. V obýváku jsme si s dcerou roztáhly sedačku, daly si na ní hřejivou larysu od mé babičky, přinesly si polštáře a deky a pustily si televizi. Manžel se nabídl, že nám udělá malé chlebíčky (kanapky) a uvaří nám čaj Pickwick. Samozřejmě jsme souhlasily. Dceři jahodový, mě zelený. A sobě si uvařil grog. Už se těšíme na Vánoce. To nám čaj Pickwick nejvíce chutná s vánočním cukrovím!


Můj hřejivý příběh mě nejenom zahřál u srdce, ale také moc potěšil. A hlavně sem taky zjistila že nejsem na světě všechny lidi jen zlí a sobečtí....Bylo to v době kdy má kamaradka zůstala s dcerami sama bez nabytku ....ma snaha ji pomoct byla uspesna naslo se spousta lidi co neco darovali..samozrejme co sem mohla sem dala i já.Byl to opravdu hřejivý pocit :).Děkuji


Náš hřejivý příběh začíná ráno, s našimi dcerami které vyžaduji čaj Pickwick každé ráno když jdou do školy. Čajík jim dělám i do lahví na pití sebou nic jiného nechtějí, mají rádi všechny příchutě hlavně jahodovy. Je velice lahodný a moc dobrý jiné čaje domů nekupujeme. Čaj si vaříme stále doma i v práci a pijí ho i naši přátelé většinou máme více druhů na výběr je prostě skvělí. Není nic lahodného s čajíkem od Pickwicku , den je hned krásnější . Máme ho prostě všichni rádi a neměnili bychom za jiný.


3. TÝDEN 31. 10 - 6. 11.

Můj hřejivý příběh začal vlastně nedávno,minulou neděli.Tento den jsem našla při procházce lesem zraněného mladého ježka.Vzala jsem ho tedy domů,vyrobila pelíšek,ošetřila a nakrmila ho.Usnul pak jak špalek )).Já sama jsem pak relaxovala u puštěného filmu se šálkem čaje pickwick,zahřál mě a zároveň uklidnil.Mám ráda zelené a ovocné čaje. A víte jak to tento den dopadlo s ježečkem?Zůstal u mě až do dnes.Jen má v tuto chvíli svoji malou boudičku a úžasnej výběh po zahradě.A sama se divím,že se ještě nevydal do světa,ale drží se u našeho baráčku. Takto začal a skončil můj hřejivý přįběh. Ježek dostal jméno Tonda ))))


Sotva prijde chladny cas,Pickwick caj hned zahreje nas.I deti ho miluji,uz i mamince ho chystaji.Sotva prijde mamka z prace,z dveri citi vuni vonici sladce.Konvicku bych si moc prala,aby ty moje tri srdicka cajem Pickwick rozehrala ☺


‘Můj hřejivý příběh s čajem Pickwick’.......Naše první seznámení proběhlo přes internet a po dlouhém psaní a volání jsme se rozhodli že se sejdeme přeci jen osobní kontakt řekne víc.....Ten večer mě pozval můj nynější muž k sobě domů a uvařil lahodný čaj Pickwick jahodový :-) všude se prolínala tak krásná vůně jahod a já celá nervozní jsem začala usrkávat teplý čaj abych se zbavila trémy.Najednou mi začalo být horko červená jsem byla jako ta jahoda :-) A jak to vše dopadlo vám nemusím povídat :-) Byl to tak hřejivý večer že naše dcera má letos 6 let a my si dál kupujeme jahodový Pickwick a když ho vařím dceři která ho miluje vždy se kouknu na muže a šibalsky se usměji :-)


Už je to tady...Nastal krásný barevný podzim,všude kolem nás to hraje různými barvami.Ze stromů padá listí,děti pouštějí draky. I když je venku chladno,ráda s dětmi chodím na dlouhé procházky..Vidíme jak se lidi připravují na zimu,jak chystaj dríví,zazimujou zahrádky a sklízej sezoní ovoce,jako jablíčka,hrušky...Rybníky v kterých jsme se v létě koupali,jsou zasypané listím a my už jen spomínáme na léto...Když přídeme domů,děti si sednou k stolu a čekaj na vonavej čajík od pikwiku,který jim tak krásně voní a zahřeje je.Bez něho si chladný podzim a hlavně zimu neumíme představit.


Můj hrejivy příběh začal 16.10., kdy jsem při úplňku porodila krásnou holčičku 😍. V rámci doplňování tekutin si spolu každy den vychutnavame čaje pickwick. Adelka pozoruje a ja popijim cajik. Doufám, ze nám spolu dlouho vydrží🙌.


Moje žena si vaří každý den čaj Pickwick do svého oblíbeného hrnečku. Chybí ji však konvička, a oblíbený hrneček jí nedávno rozbil náš malý synek. Chtěl bych ji v tomto podzimním počasí udělat radost, proto jsem napsal tento příběh, třeba se na mě usměje štěstí a budu jí u čaje vyprávět hřejivý příběh a bude mít radost, protože jahůdkovou konvici si vždycky přála.


"Umíš vychutnat čaj?" Dříve bych odvětila jen:" čaj je na pití, ne na vychutnávání". Ale teď na mateřské dovolené už vím, co to znamená... Je to ten pocit, kdy jsme na chatě, táta si hraje s dcerkou , v kamnech praská dřevo, za okny listopadová plískanice a já u těch kamen na pohovce odpočívám a popíjím výborný čaj, nalívám si ho z té krásné konvičky do svého oblíbeného hrnečku...


Když zima a mráz navštíví náš kraj, je nejlepší dát si teplý čaj. Někdo má rád lesní plody, jiný nepohrdne jahodami. Mango, ananas, citrusy, mé chuťové buňky velí „smlsni si“! Taťka má rád bylinky a koření, jediný šálek celý byt provoní. Mamka vezme úderem, ten ochucený zázvorem. Jogurtové višničky, tak ty milují dětičky. Venku řádí plískanice, my si ovšem nepřejeme více, Než-li všichni spolu, popíjet Pickwick u našeho stolu.


V mém hřejivém příběhu hrál Pickwick také roli, sice maličkou(hrál kompars), ale to se také počítá. Na miminko jsme s manželem čekali dlouho, nějak se nám k němu pořád nechtělo, to už si člověk říká, co je asi špatně. Už to bylo tak dlouho, že už byla na spadnutí návštěva u odborníků na umělá miminka. Ale pomohla svatební cesta :-) Přesně měsíc po svatbě jsem manžela vzbudila ráno snídaní do postele. Jeho milované lívance a ovocný čaj. Pro mě černý Earl Grey. No a místo lžičky ležel u hrnečku pozitivní test! Tak si tu tak piju ten svůj Earl Grey, v krbu praská dřevo, za okny mrzne , v postýlce odfukuje téměř roční holčička a já si říkám, že by manžel možná brzy mohl dostat znovu takovou prémiovou snídani :-)


Byla jednou jedna princezna a šla si do královského obchůdku na kraji lesa koupit čaj. Když v tom vrazila do krásného prince, který stál vedle a kupoval si kávu. Princezna se moc omlouvala, ale princ se usmíval a pozval princeznu na čaj do kavárny ve stromovém domečku. A pokud neumřeli, tak jsou spolu dodnes.... Tak můj příběh sice nebyl v královském obchůdku ale v Kauflandu, kavárna byla v Klatovech na náměstí, ale konec je stejný a já si teď se svým princem užívám každou konvičku čaje :) :)


Mám moc hodného manžela ,který mi každé ráno vaří Pickwick čaj do termosky abych se v práci mohla zahřát,pracuji se dvěma šprýmařkami ,které mi každý den,jak zjistily mou nepozornost čaj vypily ,byla jsem z toho po jedné stránce nešťastná že nemám svůj oblíbený čaj a po druhé stránce jsem byla ráda že jim chutná ,proto jsem si přála aby mi k narozeninám koupili 2 termosky a čaje Pickwick,trochu je to podivilo ale přání mi splnily a od té doby nosím do práce né jednu ale 3 termosky a všechny si čaj vychutnáme a když doma dochází čaj stačí se zmínit a holky nakoupí a manžel je povznesen že umí vařit tak výborný čaj


Můj příběh není vlastně tak ani můj, ale určitě v něm byl důležitý čaj, který zahřál:) V červenci se přítel vypravil spolu s kamarády na vysokohorskou týdenní výpravu, kdy byly jejich cílem dva alpské vrcholy. Jeden rakouská skoro čtyřtisícovka a druhý ještě vyšší ve Švýcarsku. Po zdárném návratu vypadaly jednotlivé story z expedice už jako neškodné příběhy, fotky panoramat beroucí dech. Když jsme si ale povídali stranou od starostlivých maminek a babiček, dozvěděla jsem se, jaká to byla vyčerpávající fyzická i psychická zkouška. Ráno se probudíte ve stanu, 3 500 metrů vysoko. Na ledovci, žádný kemp. A v tuhle chvíli, když přes noc z ničeho nic nasněží, posílí dobrou atmosféru a optimismus prý i taková nepatrná "blbost" ve výbavě, jako je čaj. Konkrétně Pickwick Earl Grey:)


4. TÝDEN 7. 11. - 16. 11.

Blíží se vánoce a s ními spojené vánoční trhy. Maminka vlastní stánek s vánočními ozdobami,svícny, věněčky na stůl a perníkové chaloupky,je moc šikovná. A tak si vaří do svého malého studeného dřevěného stánku svůj čajíček v termosce. Díky němu ji každý pracovní den s voňavým teploučkým čajíčkem krásně uteče a zahřeje celé promrzlé tělo. 


Miluji víkendová společná rána a rodinné snídaně. Uvaříme si čaj s medem (holčičky milují jahodový), pokud máme koláč, dáme si koláč nebo něco jiného a povídáme si, co budeme o víkendu dělat. V dnešní uspěchané době je právě tohle, co mě dokáže zahřát na těle i na duši :-). Markéta 


V pátek na Martina měla dcerka lampiónový průvod od školky. Celý den poprchávalo a byla zima. V pět hodin jsme se všichni teple oblékli, lampión dostal "pláštěnku" z igelitového sáčku a šlo se. Cesta to byla hezká, světýlka svítila, zpívali jsme písničky, ale ke konci už začínaly některé děti pofňukávat, že je jim zima. Jaké bylo naše překvapení, když na konci cesty čekala paní učitelka s velkou dcerou a všem rozdávaly kousek bábovky a kalíšek teplého čaje Pickwick jahoda se smetanou. To se hned všem vrátila dobrá nálada a to byl ten nejlepší čas si poslechnout přiběh svatého Martina a k tomu si pěkně vychutnat teplý čaj Pickwick s bábovkou :) 


Za oknem sněhové vločky padají, dopadlé na trávu se jako bílé perly zdají. Ovocnou vůni cítím čajovou, k večeru pro mne příjemně opojnou. Šálkem s čajem Pickwick si nechávám ruce hřát, co víc si mohu přát... 


Můj příběh se odehrál na začátku pracovní doby. Na poslední chvíli jsem "přiletěla" do práce, zpocená, ale zároveň zmrzlá z prvního ranního podzimního mrazíku. Jaké pro mě bylo překvapení, když mě od dveří vyhlížel kolega. Měl strach, zda vůbec dorazím. Nebyla to ale jediná pozornost, která se mi dostala. Odvedl mě do kuchyňky, kde na mě již čekal připravený hrníček nádherně vonícího čaje Pickwick. Byla jsem v šoku. Hřejivý pocit se mi vlil do těla, a to hned ze dvou důvodů. Díky lahodnému čaji a milému kolegovi. No řekněte, kdo se běžně takové milé pozornosti od svých spolupracovníků dočká? 


Sotva se mi povede rozlepit oči, už mi hlavou sviští nepříjemná myšlenka - zase ráno! Tma, vlezlá zima, malátnost a neodbytná touha zase zalézt pod peřinu a nevytáhnout paty minimálně do jara. Nejde to. Povinnosti volají. Dobelhám se do koupelny, ani nevím jak, a potrápím své oči bodavým světlem zářivky. Sprcha je příliš studená, nebo moc horká, v každém případě nepříjemná a v hlavě se mi stále míhají vzpomínky na postel. Nejde to! Povinnosti volají! Odhodlám se k cestě do kuchyně, kde mě konečně čeká první příjemná věc nového dne - čaj Pickwick, můj oblíbený - citrón se zázvorem. Teprve až si ho vychutnám, nechce se mi zalézt zpátky do postele a nový den může skutečně začít. 


V nejsevernějším městě Světa začíná období tříměsíční tmy, fouká, chumelí a polární záře tancuje po nebi, stejně jako čerstvě zalitý ovocný čaj pickwick, který nás vždy prohřeje a zpříjemnění nám chvíle v arktické krajině. 


Byl jeden z těch deštivých podzimních dní a já se vracela domů z práce. Když jsem se blížila ke vchodu a pomalu lovila klíče, všimla jsem si pohybu u křoví. Najednou z keře vykoukla hlava štěněte jack russel teriéra, který se zřejmě zatoulal, byl promoklý a třásl se zimou. Naštěstí měl na obojku visačku s telefonem, vzala jsem ho k sobě domů a za chvíli u dveří zvonila vyděšená panička, která byla promoklá na kost, protože Kimíka celou dobu venku hledala. Uvařila jsem jí na zahřátí čaj Pickwick, daly jsme se do řeči a nad hřejivým šálkem mi slečna vděčně děkovala za pomoc - ona našla svého pejska a zároveň se při popíjení čaje zrodilo i nové přátelství. 


Když jsem loni promrzlá běhala po ulicích, abych nakoupila poslední vánoční dárky, dostala jsem SMS. Byla od manžela. Psal mi, abych spěchala domů, že mám připraveno něco teplého a voňavého. Spěchala jsem domů s představou zahřáté postýlky. Čekal mě ale manžel s kouřícím šálkem čaje Pickwick. Zahřál mě nejen na těle, ale i na duši. Není nad teplo domova s voňavým šálkem čaje. 


Můj hřejivý příběh pro všechny děti... Jak Elenka rozveselila smutnou čajovou konvičku Bylo nebylo, v jedné kuchyni žila smutná čajová konvička. Jednoho dne si jí všimla malá Elenka. "Pročpak jsi smutná, konvičko?", zeptala se jí. Konvička si povzdechla: "Ach, jsem celá bíla a chtěla bych být barevnější..." "To je hračka", odvětila Elenka, "vím, jak ti pomůžu!" Na nic nečekala a běžela do svého pokojíčku pro barvičky. Když se vrátila do kuchyně, konvička hned věděla, že už bude šťastná. "Jaká je tvá nejoblíbenější barva?", zeptala se Elenka konvičky. "Červená, jako jahůdky!", vykřikla nadšeně konvička. A o podobě konvičky už měla Elenka jasno! Namalovala jí jahodové šaty, jaké nemá žádná jiná čajová konvička na světě. Konvička za to Elence od srdce poděkovala, od té doby už byla jen šťastná a s láskou rozlévala všem do šálků lahodný čaj... 


Já a moje přítelkyně milujeme čaj. Když jsme spolu začínali bydlet, moc jsme toho neměli a čaj jsme si vařili jen do hrnků. Pak jsme na Vánoce dostali krásnou dárkovou kazetu s čajovou konvičkou Pickwick... a čaj jsme si od té doby vařili do konvičky... Letos jsme se stěhovali a konvička se rozbila... No, jak se říká, střepy prý přinášejí štěstí, ale my jsme z toho nadšení opravdu nebyli... Tak snad nám Ježíšek (Pickwick) nadělí novou krásnou konvičku do nového bytu... Byli bychom moc rádi... Krásné Vánoce všem, kdo věří na Ježíška! 


Je čtvrt na šest, vstávám a budím dceru na ranní trénink. Připravuji jí do termosky její oblíbený Pickwick zázvor s citronem, který osladím medem. Když máme vše připravené, jedeme na zimní stadion. Před odchodem z kabiny na led dám dceři termosku s čajem a připojí pusu a přání, ať se jí vše daří. 


5. TÝDEN 14. 11. - 20. 11.

Nástup zimy byl opravdu velmi rychlý. Ještě jsme nestihli shrabal spadané podzimní zlato - listí a už přišli první mrazíky. Cesta z práce se zkomplikovala poruchou na autě. Já s přítelem jsme zůstali s porouchaným autem na silnici, kde jsme pořádně vymrzli. Po dlouhé, skoro nekonečné době přijela odtahová služba, auto odvezla do servisu a kamarád nás odvezl domů do nevytopeného domku. Přítelova cesta vedla rovnou ke kotli, moje rovnou ke konvici, rychle ohřát topení a já vodu a na čaj a společně si zalézt pod deku. Při plápolací svíčce, postupného oteplování radiátorů a dvou hrníčků voňavého čaje Pickwick nám hned bylo lépe. Jahodový pickwick byl v zahřívání nejrychlejší.


Každé ráno s Pickwickem vstávám, lahodný šálek vychutnávám.... Vybírám ze spousty chutí, Jakou mám si dát? Která by mě donutila,celý den se smát? Vybírám jahodu,pro pracovní pohodu, a pro ten smích celodenní, borůvka se skvěle hodí..... A večerní pohoda? Mátový je lahoda......


Byla jsem poprvé na jednom fesťáku, kde jsem se šíleně těšila, protože tam bylo docela dost kapel, které jsem už znala a chtěla je vidět. Naneštěstí ale celou dobu pršelo, krom jednoho dne, kdy mi bylo špatně, takže stejně stál za prd. K tomu se mi rozjel zip u stanu (ten jsem naštěstí opravila) a potom i u spacáku, který jsem potom používala víceméně jako peřinu. A protože jsem si já génius sbalila jenom jednu mikinu a tepláky na spaní, byla jsem často fakt promrzlá. Naštěstí tam někdo přinesl čaj (shodou okolností Pickwick), kterej mě v zahřál. Aspoň na chvilku. :D


Je půlka listopadu, zima právě začala ve své nejstudenější podobě. Jdu ze školy, ve které jsem strávila celý den. Zapomněla jsem si čepici, vítr mi vyfoukává všechno teplo z těla. Ale už jsem tady. Jsem doma. Chvíli sedím v křesle a pomalu roztávám. A přichází můj přítel. Líbá mě a čelo a na stůl staví hrnek teplého čaje. Místností se šíří vůně švestek a skořice. Ve vzduchu cítím Vánoce a lásku. Je mi dobře.


Caj pickwick rada piju v kazde rocni dobe. Ale v zimnim a vanocnim case ho piju nejradeji. Neumim si Vanoce predstavit bez zeleneho stromecku oveseneho stribrnymi a zlatymi ozdobami, pusobivych svetylek, ktere rozzari cely byt , vune upeceneho cukrovi a prave uvareneho lesniho caje. V tu dobu si vzdycky najdu chvilku pro sebe, usadim se s dobrou knihou a salkem dobreho caje. Do meho tela razem prostoupi teplo, klid a pohoda. Ve spolecnosti mych blizkych a cajem pickwick mi nic nechybi.


Můj hřejivý příběh je o jednom zlatém starém pánovi z našeho domu. Před dvěma lety mu zemřela milovaná manželka, od té doby chodí jako stín a stále si nepřeje nic jiného než jít na onen svět za svou ženou, protože bez ní podle něj jeho život nemá smysl. Jediný, kdo mu dokáže vykouzlit úsměv na tváři je naše pětiletá Emička, často jí bere na procházky, vždy má pro ní nějakou dobrotu a díky němu se přestala bát psů, z nichž měla panickou hrůzu, vzal jí do útulku a tam jí vyprávěl příběh jednoho z pejsků,kterému zemřel pán, stejně jako jemu jeho paní, vysvětlil jí, že pejsci mají duši a jsou hodně podobní lidem. Dokázal to co se mě nepodařilo a už jsem to vzdávala a smířila se s tím, že budeme utíkat před všemi psy. Moudrost starých lidí má můj bezmezný obdiv.


O Loňských Vánocích mne jednoho rána má 6 letá dcerka Terezka vytáhla z postele se slovy "tatí, tatí, venku je sníh, půjdeme sáňkovat". V jejích dětských očích se doslova jiskřilo nadšením a co by člověk pro své dítko neudělal. Teple jsme se oblékli, oprášili starší sáňky a vyrazili jsme na nedaleký kopec. Na kopci jsme s Terezkou strávili celé dopoledne, blbli jsme na sáňkách, koulovali se, váleli se ve sněhu, smáli se a pod kopcem jsme nakonec postavili sněhuláka. Potom jsme celí vymrzlí dorazili domů, kde na nás už čekala naše mamka se dvěma horkými šálky jahodového čaje Pickwick, u kterého jsme s Terezkou krásně rozmrzli. Ačkoliv mi tehdy bylo 37 let, tak jsem se toho dne na chvíli vrátil zase do dětských let a zavzpomínal, jaké to bylo, když jsem si jako malý kluk takhle hrával na tomtéž zasněženém kopci se svým tátou. A snad si na to stejně tak vzpomene i moje malá Terezka, až bude na tom kopci jednou sáňkovat ona se svými dětmi.


Zimomřivost je můj denní přítel-nepřítel, obzvláště v tomto pochmurném a studeném období. Není nad to, řádně se prohřát a nejlépe zevnitř něčím horkým. Má oblíbená a nejčastější volba je ovocný nebo zázvorový čaj. K němu teplé ponožky od babičky, přitulení se k milému a hřejivý pocit se rázem dostaví


Předvánoční shon... Konečně si plním své předsevzetí a nenechávám nákup dárků na poslední chvíli. Pro každého se mi podařil vybrat a koupit dárek, který potěší a mám z toho hřejivý pocit u srdíčka. Jen pro mou maminku, kterou miluji nadevše, jsem zatím nic nenašla. Procházím obchody jeden za druhým, hledám inspiraci a nic mne nenapadá. Mamince je 86 let a je vážně nemocná se srdíčkem. Vždy byla skromná a obětovala se hlavně nám, dětem. Znavená, utrmácená a bez nápadu víc a více zoufalejší bloumám po obchodech, když v tom náhle zvoní mobil. Na displeji vidím - maminka. Jak ráda slyším ten její starostlivý a láskyplný hlas... Opatrně se snažím zjistit, čím bych mamince letos k Vánocům udělala největší radost. Její slova mě však zaskočily: "Haničko, nic mi nekupuj, já nic nepotřebuji. Největší radost mi uděláš, když za mnou na chvíli přijedeš, jistě jsi promrzlá, uvařím ti dobrý čaj". Tedy místo dalšího marného hledání dárku pro maminku jsem už za chvíli celá zkřehlá a utrmácená seděla v útulném bytečku s tou, pro mne nejmilejší osůbkou na celém světě. Celým pokojem se linula vůně lahodného čajíku, který nám maminka uvařila a my jsme u něj zapomněly na čas... Celý večer jsme si u čajíku tak nádherně povídaly a já byla spolu s maminkou nepopsatelně šťastná. Pochopila jsem, že pro maminku je ten nejvzácnější dar, když si pro ni v tak uspěchané době uděláme čas. Když jsem si povšimla, že maminka vaří čajík Pickwick, měla jsem jasno. Za přispění k té kouzelné pohodě s lahodně vonícím čajíkem jsem prožila ty nejvzácnější a nejkrásnější chvilky s milovanou maminkou, na které nikdy nezapomenu. A dárek pro maminku? Nemůže být jiný, než čajík Pickwick alespoň na celý rok s příslibem, že se u něj budeme společně scházet co nejčastěji. Věřte, vůbec není důležité, jak drahý dárek koupíte, ale ty nevzácnější chvíle prožité s těmi nejbližšími, tak ty se ani za ten největší poklad koupit nedají a když ty vzácné okamžiky provoníte i lahodným čajíkem, nad ten hřejivý pocit radosti a štěstí prostě není. Proto všem přeji ty nejkrásnější Vánoce prožité se svými blízkými, kdy to čajík Pickwick určitě jistí ;-)


Byl jednou jeden chlapec, který se jmenoval Jáchym. Jáchymek miloval zimu, ale neměl rád čekání na zimu. Vždy se těšil na sníh, na vánoční ozdoby v obchodech a na obrovské vánoční stromečky na náměstích. Letos ale dlouho nezačalo sněžit a Jáchymek se obával, že už tuhle zimu sněžit nebude. Avšak nějakou naději měl pořád. Jednou si sedl na židli k oknu a očekával sníh. V ručičkách držel teplý jahodový čajíček a pomalu ho usrkával. Když najednou začaly padat první sněhové vločky! Jáchymek vyskočil ze židle a začal se radovat. „Díky čajíčku! To ty jsi přivolal sníh, když jsem tě pil!“ radoval se Jáchymek a přitom dopíjel svůj čajíček. Pak vyběhl z pokojíku do předsíně a teple se oblékl. Vyběhl ze dveří ven a skákal mezi sněhovými vločkami. Vločky mu padaly na oblečení a on byl šťastný. A byl vděčný své červené konvičce na čaj, ve které měl svůj oblíbený jahodový čaj. KONEC


Můj příběh je asi pro někoho všední, ale mně dnes čaj Pickwick hodně pomohl a spravil náladu. Přijela jsem zazimovat zahradu na chatě a cestou se vždy zastavím na nákup. Seznam, na kterém byl napsaný i nějaký dobrý ovocný čaj jsem nechala doma a na čaj zapomněla. Na chatě jsem se pustila do práce úpravy záhonů a hrabaní listí. Spustil se pořádný déšť, ale potřebovala jsem mít hotovo a práci dodělala. Mokrá jsem pak konečně zaběhla do chaty a chtěla se něčím zahrát. V tom jsem si vzpomněla na zapomenutý čaj. Nedalo se nic dělat, byla jsem bez teplého čaje a dala jsem se do úklidu porcelánu. Jaké bylo moje překvapení a radost, když jsem mezi hrnečky našla načatou krabičku Pickwick brusinky s malinami. Hned jsem si udělala celou konvičku a čaj si se spokojeným úsměvem vychutnala snad jako nikdy předtím. A to je můj malý příběh, jak mi Pickwick zachránil před nachlazením a vrátil dobrou náladu a pohodu.


Dnešní sychravý deštivý nevlídný den. Stres v práci, 12-ti hodinová služba, stále v pohotovosti, s úsměvem odpovídat na zvídavé dotazy klientů, soustředit se na zadávání správných údajů do PC. Vyčerpaná a unavená přicházím domů, zapálím svíčku, pustím si hudbu a vybírám si čaj Pickwick. Dnes to bude Roibos, miluji jeho plnou nasládlou chuť, pomalu vychutnávám první doušek a do mé duše přichází klid a pohoda. Právě v takových dnech bych si chtěla čaj připravovat v červené jahodové konviččce. Její zářivá barva by mě určitě dokázala více nabít energií do dalších podzimních a zimních dní. Budu se těšit, že budu mezi štastnými vyvolenými. Milý Pickwicku, děkuji Ti za Tvé čaje, se kterými jsem prožila mnoho příjemných chvil a snad i za konvičku.


Čaje od Pickwicku mi připomínají jen ty nejlepší vzpomínky. Jako třeba tuhle. Vzbudil sem se do studeného, ale jarního dne. Za oknem mlha, že člověk neviděl metr před sebe. Pouliční lampy stále svítily a já si zaléval čaj EarlGrey. Z hrníčku se stále kouřilo, když v tom mi začal zvonit telefon. Byl to můj bratr, který mi sdělil, že se mu narodila dcera Anička.


6. TÝDEN 21. 11. - 27. 11.

Zmrzlá jsem celičká, kde je ta konvička ? Pickwick si zaleju, jistě se ohřeju... Zalévám sáček, má to však háček- netrefím se do konvičky, leju si to na botičky ! Ano, hřejivé to bylo, takže účel to splnilo...


Dnes má ke mě poprve přijít ONA. Vyjdu z koupelny, pořádně vymydlen a oholen. Ale co to? V celém bytě zápach, jako bych žil na kopce hnoje. No jo. Zemědělci zase vyváželi na pole močůvku. Zima za dveřmi a oni si nedají pokoj. "Výhoda" bydlení na periferii. Rychle zavírám okna. ONA přijde poprve ke mě. Všechno musí být perfekní. Zapaluji svíčky, ale bohužel nejsou vonné. Řítím se zpět do koupelny pro deodorant, abych aspoň trochu zmírnil zápach ve vzduchu. Jako naschvál je prázdný! Co teď? Nikde žádný osvěžovač vzduchu. V panice prohledávám skříňky. Nic použitelného. Pak kuchyňskou linku. Koření...to asi ne. Mletá skořice, ta je sice aromatická, ale co s ní. Pak mi pohled padl na nedávno koupená blení PICKWICKU. Heuréka to je ono. Dva sáčky PICKWICKU lesní plody, do každého šálku jeden. A do konvice několik sáčků PICKWICKU skořice a jablko. Teď už jen horká voda a mám vyhráno! Za několik minut je celý byt nádherně provoněn. Zvonek u dveří. Otvírám. Ano je to ona. Zvu ji dál a vidím její široký zářiví úsměv. "Ty jsi udělal čaj?" ptá se. "No, no....tak mě napadlo, jesti nebudeš prochladlá" "Výborný nápad!" chválí mě. "Fouká tam dnes fakt ledový vítr." Víte jak to dopadlo? Dnes už jsme spolu pátý rok. A hádejte co pijeme, když se chceme ohřát, provonět si byt krásnou vůni, nebo si prostě jen pochutnat na výborném čaji?


Blíží se Mikuláš a čerti .Hned si vzpomenu na minulý rok. Venku po sněhu ani památky za to vitr byl .Každá šála, čepice kolem hlavy se hodila.V práci nastaly komplikace tak jsem musela jed o autobus později. Kolem práce se není kde schovat tak jsem venku mrzla a přešlapovala. Jen jsem v dáli slyšela zvonit zvoneček.Po půl hodině se ozvalo blblblm, blblblm a věta Byla jsi hodná!?Co vám budu povídat husí kuže mě vyrašila za krkem. No BYLA :) a nemrzneš tady? a ono známý chodil za čerta a poskakovali kolem něho dva andělé a ti andělé měli horkou termosku s čajíčkem i s hrníčkem. S chutí jsem se napila a teplo mě proudilo po celém těle. Pěkně jsem poděkovala ,zazpívala písničku a děkovala že si mě nevzali. Ikdyž proč? JÁ jsem hodná :)


S čajem Pickwick začínám každý svůj den. Před 2. měsíci jsem odjela na studium do Německa, samozřejmě jsem s sebou přibalila dvě balení svého nejoblíbenějšího čaje Pickwick - Sweet Apple. Po 3. týdnech mi bohužel došel, tak jsem začala ochutnávat čaje německé, ale zatím jsem nenarazila na žádný tak dobrý jako můj oblíbený jablečný. Naštěstí jsem nedávno byla doma a opět jsem si přivezla 2 balení . Doufám že mi vydrží alespoň do Vánoc :) P.S. Právě teď ho piju a musela jsem se smát, když jsem narazila na tuto soutěž :)


Bude to již 10 let kdy jedno mladé děvče cestovalo ve studených podzimních dnech ze školy domů. Jednou, ale děvčeti ujel autobus a ona zůstala stát sama na zastávce ve městě v dešti. V tom ji uviděl okolo procházející chlapec, bylo mu líto promoklého děvčete, a proto jej pozval do blízké kavárny na výborný čaj Pickwick. Nyní už jsou sice oba dospělí a mají spolu před svatbou, ale po celou dobu jejich nádherného vztahu, je při chladných a nevlídných dnech spojuje chvíle s čajem Pickwick, u kterého si vždy vzpomenou na první chvíli, kdy se poznali. :-)) P.S. Nejraději máme jahodový se smetanou :-))


Můj hřejivý příběh se odehrává ze zimních večerů, kdy si s manželem uděláme konvičku dobrého ovocného čaje Pickwick, sedneme si na zimní zahradu a pozorujeme padající sníh a hvězdy. Sedíme spolu pod dekou a povídáme si, co jsme přes den zažili :)


Každé ráno se těším do práce, jelikož na mě čeká konvice horkého ovocného čaje Pickwick. S kolegyní z kanceláře jsme totiž naladěné na stejnou čajovou vlnu a pijeme Váš čaj prakticky denně a nonstop. Občas si do hrnku lahodného čaje vhodíme hrst sušené Kustovnice čínské (zvané Goji) známou tím, co vše prospěšné pro lidské tělo v sobě obsahuje. Čaj je nejen výborný a voňavý, ale zároveň i zdraví prospěšný. Díky tomuto rannímu rituálu jsem vždy pozitivně naladěna na celý pracovní den :)


Když jsem poprvé potkal svoji nynější ženu, šli jsme do čajovny, protože nemáme rádi kávu. Těch společných věcí jsme postupně odhalili mnohem více a nikdy nezapomenu, když jsme spolu začali bydlet a má životní láska mi uvařila první čaj v naší nové společné domácnosti: byl to Pickwick - ranní s citronem, můj nejoblíbenější. A tak jsme zjistili, že další ze zástupu věcí, které nás spojují, je náš oblíbený čaj.


Moje vnučka od malička miluje zvířata, každé a bezmezně. Ovšem její největší láskou jsou koně. Chodívá do stájí, odkud v zimních měsících přichází vždycky úplně promrzlá, ale šťastná. A už ve dveřích volá "babi uvaříš mi zase ten svůj dobrý čaj?" A pak si spolu sedneme, popíjíme čaj a povídáme si, co ten den zažila, na kterém koni jela, kterého vyhřebelcovala....zážitků "natisíc". Je to taková naše krásná společná chvilka - já + vnučka + Pickwick.


Vločka za vločkou z oblohy padá a já sedím za oknem. Mám toto období moc ráda, protože připadá mi jako sen. Všechno je tiché, klid je kolem nás a mráz vytváří na oknech tu svou krásu krás. Sedím na parapetu, zachumlaná ve svetru a poslouchám tklivou vánoční koledu. Cukroví na stole pod nos mi voní, na dveřích visí už zelené chvojí. Hrneček v ruce mě příjemně hřeje, a než se kdo naděje, už celá konvička čaje ve mně mizí. A tak musím vstát - dát na chvíli valem té kráse všech krás - a jdu si připravit další várku - mého Pickwicku, toho pro mě nejlepšího dárku <3


Jako každé pondělí ráno mi přítel odjíždí na týden pryč. Ráno sedá do studeného kamionu, ale s termohrnkem, do kterého mu každé pondělí uvařím pickwick, aby ho zahřál krásně voňavý pickwick čaj a má láska k němu.


Krásná předvánoční idylka:sedím v křesle čtu svou oblíbenou knihu a koutkem oka pozoruji své děti co vyrábějí!vyrábí své oblíbené vánoční pestrobarevné řetězy a hvězdy.Těším se až mi vyzdobí náš malý byteček.


Jednu podzimní sobotu jsme se rozhodli jít s přítelkyní na procházku. Všechno bylo krásné, listí barevné, jak se říká, příroda se chystala ke spánku. Po cestě domů však chytla přítelkyni špatná nálada, a když jsme přišli domů, neřekla ani slovo. Tak jsem se rozhodl, že jí nabídnu čaj. No to jsem si dal! Řekla mi totiž, že podle toho, jaký čaj jí připravím, tak ji miluji. Mým jediným štěstím bylo, že jsem ve skříňce našel Pickwick malinu, což je její nejoblíběnější čaj. Zachumlala se do deky a hned jak si vypila čaj, začala se na mě usmívat a řekla mi, že mě také nade vše miluje. Pickwick tak zachránil nejen situaci, ale celý zbytek soboty.


7. TÝDEN 28. 11. - 3. 12.

Hřejivý příběh s čajem Pickwick Mráz na okna prstem maluje, zima se do našich krajů stěhuje. Oheň si v krbu s plameny pohrává a mě způsob,jak se v tomto čase zahřát,napadá. Přáním by bylo vyhrát jahodovou konvičku, udělat radost nejen mému srdíčku, dobrý čaj Pickwick bych v ní připravila, celé rodině tím hned náladu napravila. Jahodová konvička je mým snem, snad tento způsob předvánočního přání bude vyslyšen. A ať už kouzelnou konvičku kdokoliv vyhraje, nechť se z teplého nápoje z ní dlouho raduje!


Byla to jejich první velká hádka. Tomáš a Lucie spolu skvěle vycházeli do chvíle kdy se sestěhovali. Tento den byl však jiný a všechno tomu nahrávalo. Venku bylo chladlo a pršelo a Tomáš byl nachlazený. Chvilku po jejich hádce si šla Lucie udělat teplý jahodový čaj, aby se uklidnila. Když vatáhla svůj oblíbený hrneček, který dostala od Tomáše, začali se jí vybavovat všechny krásné společné chvilky. Zalila čaj a vešla do obýváku, kde seděl Tomáš. Podívala se na něj štěněcíma očima a řekla ,,Co takhle usmiřovací čaj ?'' Tomáš se na ni usmál a oba věděli, že je už všechno dobré.


Syn nám krátce před Vánoci oznámil, že nám o svátcích představí svoji dívku. Zaskočilo mě to, neboť bylo jasné, že i ona musí mít u nás pod stromečkem dárek. Ale pro co se rychle rozhodnout? Jaký dárek dát, aby ji potěšil a současně nepřivedl do rozpaků? V obchodě jsem dlouho jezdila mezi regály a v oddělení čajů mi padla do oka krásná dárková krabice s čajíčky Pickwick. To je ono! Zajásala jsem a dárek byl na světě.Krásně jsem ho zabalila a uložila pod stromeček. Když nadešla ta milá chvíle nadělování, obdržela jsem od partnerky syna úhledně zabalený dárek. Jaké bylo mé překvapení! Z vánočního papíru na mě vykoukla krásná dřevěná kazeta s Pickwick čajiíčky. Tréma opadla a ještě dnes, téměř po dvou letech, se tomu nasmějeme, jak jsme si daly stejný dárek.


Každé ráno, když se probudím, pikwick na plotně si hned uvařím. Pěkně horký na zahřátí, každou chřipku vždy hned sklátí. Hodně medu, jemně míchat, to se nám pak bude dýchat. V kuchyni vůně příjemná, trošku citrónu jen přidám. S teplotou však opatrně, radši foukat než pak smutně koukat. Jazyk ten je citlivý a rychle se opaří. Pikwick ten mám nejradši, člověk se pak nemračí :-) S ním je den hned příjemnější, s konvičkou bude i chutnější ;-)


Byla zima a my jsme se ten večer s přítelem vraceli z vánočních nákupů. Kvůli komplikacím na trati jsme si zjišťovali, jak nám pojedou vlaky a bylo i trochu stresu ve vzduchu, protože se zpožděním nám hrozilo, že nestihneme navazující spoj domů. Tak jsem tak vyšla před obchodní galerii, kde bylo krásně osvětlené zimní průčelí a stromy se třpytily jako malé hvězdičky. Byla to i taková chvilka adrenalinu, protože jsme vlastně nevěděli, jak ten večer dopadne, když v tom začalo do celé té scenérie drobně sněžit a já se dívala užasle vzhůru. Můj přítel za mnou tehdy přišel, nádherně mě objal, políbil a já ucítila to hřejivé teplo po celém těle. Připadala jako v nějaké romantické scéně ve filmu, jak jsme měli oba černé kabáty a vločky na nich pod osvětlením krásně zářily a i my jsme byli přes mrazivé počasí jako dvě zářící svíčky, které splynuly v jednu. To byl krátký příběh o tom, jaké teplo může vyzařovat láska. :)


Konvice na čaj už píská, moje srdce k tomu výská. Za chvíli to zase přijde, teplo z hrnku do těla vyjde, konvička mi krášlí stůl, čaj Pickwick je prostě cool. Užívám ho večer, ráno, jemu řeknu vždycky ano, zahřeje mne na duši, konvičce to fakt sluší.


Byly vánoce a mně bylo deset let. Když zazvonil zvoneček, s radostí jsem utíkal ke stromečku, kde na mě čekala herní konzole Nintendo. Potom, co jsem ji rozbalil, mi rodiče řekli, že mají ještě jeden dárek. Podivil jsem se a šel jsem s nimi do kuchyně. Na stole byl nachystaný můj oblíbený ovocný čaj Picwick. Usrkl jsem a maminka mi řekla, že budu mít setřičku! Byl jsem nadšený. Nyní jsou malé Františce čtyři roky a já jí vařívám ovocný čaj Pickwick - nejraději Forest Fruit. Kdybych jí ho naléval z konvičky Pickwick, byla by určitě ještě víc nadšená.


Poslední školní týden před Vánoci uběhl jako voda a já se vracím domů. Cesta na Vysočinu je dlouhá a tak vyhlížím zda letos bude bílý Štědrý den. Zatím míjím samá rozblácená pole a podmáčené louky, když v tom se začinají objevovat první sněhem pokryté špičky stromů a čím blíž jsem naší chalupě, tím je sněhu víc a víc. Užívám si pohled na tu čistě bílou přírodu z okna vyhřátého vlaku, která najednou končí a přede mnou je ještě dlouhá mrazivá cesta kterou musím zvládnout pěšky. S červenýma ušima a ještě červenějším nosem otevírám dveře domů a v tom mě pohltí ta vůně, ale není to jehličí ani cukroví je to něco nového a tak Vánočního ... Něco, bez čeho od té doby nejsou pořádné Vánoce. Pickwick Švestka s vanilkou a skořicí.


Sněží. Hurá. Mám ráda ten pocit, to očekávání, kdy začne mrznout a napadne sníh. A je to tady. Konečně. V práci se dívám z okna na poletující vločky a těším se domů. Večer si sedneme s manželem k oknu a sledujeme tu krásu. Dáme si čaj? Napadne mě v tu chvíli. Oba hned souhlasíme.Venku mrzne, ale nás krásně hřeje právě uvařený čaj Pickwick. Krásně voní.


Můj hřejivý příběh se odehrával před 15 měsíci, kdy se našemu synkovi nechtělo na svět, s manželem milujeme čaje, různé- bylinkové, ovocné ,kombinované.....prostě všechny, takže jsme zkoušeli porod vyvolat i tímto způsobem, protože jiné známe metody selhaly. Srpen 2015 venku tropických 35-40C a já uskrkávám teplé čaje....připadalo mi děsně komické,ale studené nápoje mi vadily....:( nejvíce jsem ujížděla na zázvorovém :) po hektolitrech vypitých šálků Picwicku to přišlo....když je příjem musí být i výdej, takže jsem chodila,spíše běhala... co 5-10 minut chtít nechtít na toaletu.....nevím zda mi tenkrát pomohly vaše čaje či běhání na toaletu,ale pomohlo mi to rozjet porod a brzy byl na světě náš první syn Vojtíšek. :)


JE ZIMA,PÁTEK TŘINÁCTÉHO,ZASPALA JSEM DO PRÁCE,AUTO MI NEJEDE,V PRÁCI MI NIKDO NEZVEDÁ TELEFON,POTÍM SE HRŮZOU CO BUDE A NAJEDNOU SLYŠÍM MILÁČKU ,SNAD SE TI NEZDÁLO NĚCO OŠKLIVÉHO HÁZÍŠ SEBOU Z JEDNÉ STRANY NA DRUHOU A JÁ TI UŽ UVAŘIL TVŮJ OBLÍBENÝ ČAJ PICKWICK SE ZÁZVOREM PROTOŽE JE SOBOTA RÁNO A VÍM ŽE HO MÁŠ TAK RÁDA.NO NENÍ TO NÁDHERA,PROSTĚ HEZKÉ RÁNO S PICKWICKEM-DÍKY ZA TAKOVÉ RÁNA


Nastal zimní a Vánoční čas...čas pohádek, koled, světélek, čas plný vůní z pečení cukroví, vůní jehličí a vůní teplého čaje...nejlépe Sweet Apple, který miluje celá rodina... Vždy když vařím tento čaj, děti větří s nosánky nahoru, snaží se dohlédnout na vrch kuchyňské linky a ptají se, co to tam mám dobrého. Když ty své andílky večer uložím, ráda se zachumlám do deky s knihou v ruce a popíjím ten teplý a voňavý čaj ...


Venku zacina mrznout, zacina byt bilo, jdeme na prochazku a v kazdem okne uz zacinaji svitit svetylka. Zacinam citit vanocni atmosferu, uzivame si to. Ale ten chlad, ruce mrznou a ac si to pocasi uzivame, tesime se domu do tepla. Prijdeme a hned zapiname vodu, protoze co je nejlepsi na zahrati? Preci horky caj :-) pripravim 2 hrnecky a kelimek pro syna. Oteviram caj, jelikoz jsou skoro Vanoce, tak pomeranc se skorici, uz ve chvili co čaj zalevam, tak citim vuni pripominajich Vanoce a dal si uzivam predvanocni pohodu a hned pri prvnim dousku si predstavim svitici stromecek, pod nim darky. Pulka čaje dopita, my mame rozkoukanou pohadku a vetsi pohodu si ani neumim predstavit. Tak moc dokaze udelat čaj.


8. TÝDEN 9. 12. - 11. 12.

Blíží se Vánoce a vzpomínky na dětství, kdy jsme s rodiči jezdili vlakem do hor za naší babičkou a dědečkem. Byla zima a padal sníh a ve vlaku jsme už netrpělivě vyhlíželi chaloupku, ze které se kouřilo z komína. Věděli jsme, že na nás bude čekat babička s dědečkem a voňavý čaj Pickwick. A nemýlili jsme se opravdu nás už vyhlíželi a ode dveří se linula lahodná vůně čaje .S chutí jsme ho vypili ,protože jsme byli promrzlí až na kůži a až do noci jsme si povídali ,pro nás děti to byla velká událost být tak dlouho vzhůru a připadali jsme si tam jako v pohádce.


Je to až k nevíře, ale čaj Pickwick mám spojený s jedním z nejkrásnějších okamžiků v životě. Bylo to na podzim a já se chystala na první schůzku se svým tehdejším kamarádem. Kamarád pro schůzku našel roztomilou malou kavárničku v Českých Budějovicích. Velice příjemný pan vedoucí se tenkrát zeptala, co si dáme a protože jsme oba byli vyjukaní (holt první schůzka), doporučil nám tehdejší novinku Pickwick brusinky s malinami. Čajík byl úžasný! Tenkrát sám pán řekl, že je to červená láska...a byla..Už je to skoro 9 let a můj tehdejší přítel? V září 2015 jsme se vzali :-) Kavárna již v Českých Budějovicích pár let není, ale já si dodnes, když tuto příchuť Pickwicku piju, vzpomenu si na tu malou schovanou kavárničku a na to, jak se manželovi nejistě třásly rty, když mi poprvé řekl, že je do mě zamilovaný... :-)


Blíží se Vánoce. Svátky teplého krbu, rodinné pohody, spousty dobrého jídla a možná i něčeho ostřejšího k přípitku. Na štědrý den máme takovou rodinnou tradici. Ráno, když vstaneme, uvaří maminka velkou konvici horkého čaje. Já prostřu slavnostní stůl a tatínek má na starosti snídani. Moje mladší sestra většinou vstává poslední, takže na ni moc úkolů nezbývá. Roztopíme krb a domem se line příjemná vůně čerstvých vaflí. Všichni společně sedíme, snídáme a rodiče většinou vyloví z paměti nějakou vtipnou historku z našeho mládí. Sice už jsem dospělá, ale na Vánoce se domů vždy ráda vracím.


Manžel je řidič z povolání a teď přes zimu než si nachystá autobus před směnou pěkně promrzne,proto mu každý den vařím do termosky čaj (má nejraději PICKWICK) ,který ho zahřeje a rád se podělí s kamarády a hned jim směna začne líp a když se vrátí domu mi poděkuje a dá mi sladkou hubičku


Venku je bílo, na okna kreslí mráz, bez pořádné čepice zima tě navštíví snáz. Sněhové vločky pomalu padají do kštice, ledovou královnu těší to nejvíce. Máš červený nos, čelo i líce, kdo zachrání tě od zimnice? V tom vzpomeneš si znenadání, že silná zbraň tvé zdraví brání. Rychle saháš do kapsy svého kabátu, kde termosku s čajem Pickwick máš ukrytu. Jeden doušek, druhý, třetí, teplo se po tvém těle rázem rozletí. Hurá, hurá, nad chladem jsi zvítězil, a zlou královnu díky Pickwicku opět porazil!


Pracuji po stavbách. V zimě mrznu, v létě se peču. V zimě se víc neohřeji - v létě víc neosvěžím - než pitím čaje pickwick. V zimě si ráno vařím čaj do termosky. V létě si čaj uvařím - vychladím a piji. Jednoho podzimního dne, fučel silný vítr, teploměr ukazoval okolo nuly, prostě počasí, že bys psa nevyhnal - kolega říkal - to musíme dodělat - tak jsme dělali. Byli jsme promrzlí na kost. A jak byl potom rád, že mám svůj čajíček v termosce. Podělil jsem se s ním. A vůbec mu nevadilo, že je ten čaj "planý", jak říkává - byl rád - že je teplý, může si o hrneček ohřát ruce a pije něco teplého.


Klub českých turistů pořádá každoročně novoroční výšlap na rozhlednu Brdo, je to velká událost. Účastní se mnoho lidí. Je to krásná procházka, zimní krajinou. Doporučuji. Ovšem loni jsem se asi málo oblékla, nebo opravdu tak mrzlo, nevím, prostě jsem se dostatečně nepřipravila. Byla mně taková zima, že jsem myslela, že už nedojdu domů, že tam zůstanu. Všichni se zahřívají "vnitřně", pleskačka pravé slivovičky nechybí. Ale já jsem byla řidič, tudíž takovéto zahřátí nepřipadalo v úvahu. Jak jsem byla ráda, že už jsme doma. Manžel zatopil v krbu, já jsem si uvařila ten největší hrnek co máme doma čaje pickwick, seděla jsem u krbu, koukala do ohně, pila čaj a pomaloučku jsem roztávala.


Je to již pár let, co jsme na horách, cestou domů od příbuzných, zapadli v závěji. Tenkrát hustě sněžilo a jak tomu tak bývá, zrovna nikdo nejel. Snažili jsme se všemi dostupnými prostředky auto dostat na silnici, ale marně. Po několika pokusech se nás zželelo paní, která bydlela v domečku nedaleko a zavolala nám na pomoc traktor, jenž nás vytáhnul ze zajetí. Neuvěřitelné bylo, že za námi přišla a uvařila ten nejlepší horký čaj na zahřátí, jaký jsem kdy pila. Sice nebyl v konvičce Pickwick, ve které by mu to slušelo mnohem více, ale třeba budu mít štěstí a konvičku budu moct té hodné paní darovat.


Je sobotní ráno. Rozespale vykouknu a když zjistím, že za oknem mrzne, ještě se zavrtám do peřiny a opět usnu. Za asi půl hodiny mě probudí něžné pohlazení po vlasech a lahodná vůně. Jakub, můj přítel, se na mě usmívá. "Drahá komteso, vím, že se vám nechce z vašeho lože, dovolte mi však servírovat vám nápoj, který potěší vaši duši i a probudí vaše tělo v dokonalé radosti. Vůně a chuť snoubí se v harmonii téměř nevídané... Možná, až tento zázračný mok okusíte, bude se vám lépe vstávat. " Může být snad krásnější probuzení? Cítím se jako skutečná komtesa, které jsou servírovány jen ty nejvybranější lahůdky. Napiju se čaje Pickwick, opřu hlavu o Jakubovo rameno a usměju se do nového dne.


Moc dobře si vzpomínám na celkově ošklivý zážitek z doby kdy mi bylo asi 16 let. Jela jsem poprvé sama k tetě na vesnici. Já holka z Prahy. Netušila jsem jak to chodí. A tak když autobus přejel zastávku, nijak jsem se nebránila. Vždyť do dojdu. Tak jako v Praze. No jo, ale další zastávka vesnice o 10 km dál. To mi holt nedošlo. Mobily ještě nebyli tak jsem vystoupila na zastávce a sedla si na tašku jak v nějakém filmu. Nic už nejelo. Roztřeseně jsem zaklepala na nejbližsí stavení. Nějaká príma mamina se dvěma prckama mi udělala hrnek čaje, ano právě tuhle značku a když přišel po chvíli její muž odvezl mě zpátky na zastávku, kde už čekala tetička v slzách. Moje máma se to nikdy nedověděla, bylo mi jasné, že po tomhle už by mi nikam nepustila.


Každé ráno si vařím v práci čaj pickwick, je to příjemné probuzení a zároveň provoní příjemnou vůní celou kancelář, když ke mě chodí kolegyně, na návštěvu vždy chválí tu vůni. Jedno krásné ráno, byl to pátek, vůbec mi nedošlo že jsem zapomněla vzít novou krabičku pickwick do práce, celá zklamaná jsem seděla u stolu a přemýšlela jak se zahřát, v tu chvíli přišla kolegyně která chodí každé ráno ke mě na návštěvu, viděla mé smutné oči, a ptá se co se stalo? Říkám ji, že nemám svůj čajík pickwick, v tu chvíli odeběhla a donesla hrneček ve které měla čaj pickwick - se slovy: Já věděla že tě jednou potěším:) v tu chvíli jsem věděla že opravdu existují ještě hodní lidé.


Jsem babička a ráda svým vnučkám vyprávím o tom, co jsem zažila, když jsem byla mladá... Na narozeniny jsem od jedné vnučky dostala krásnou knížku, kde je příležitost všechny vzpomínky zapsat... Nějak jsem se ale nedokázala odhodlat začít. Jednoho dne k nám zase přišla vnučka na návštěvu, uvařili jsme si čaj a společně vymysleli, že já budu vyprávět a vnučka zapisovat. Od té doby vždycky, když přijde vnučka na návštěvu, sedneme si do kuchyně ke stolu a při šálku skvělého ovocného čaje Pickwick jí vyprávím své příběhy a ona zapisuje... Moc si to užíváme.


Před pár lety jsem chodil v předvečer svátku svatého Mikuláše spolu s Mikulášem a andělem jako jejich čertovský doprovod. Ten podvečer byl ale velmi ledový vítr a já jsem na to nebyl se svým převlekem připraven. Celý jsem za celé chození po domech, kde bydlely děti, promrzl. Jaké bylo mé překvapení, když jsem potom přišel domů a moje maminka mě vítala s teplým čajem Pickwick. A tak jsem i já jakožto čert, dostal krásně vonící dárek, který mě zahřál.